Zkušební řád Policie ČR

pro přezkušování služebních psů v Policii ČR

Zásady přezkušování a hodnocení

• Hodnocení štěňat
• Hodnocení hlídkových a pátracích psů
• Hodnocení strážních psů

Základní ustanovení

Čl.1 Úvodní ustanovení

(1) Zkušební řád je základní normou pro jednotné hodnocení stupně připravenosti služebních psů Policie České republiky (dále jen "pes"). Stanovuje podmínky pro přezkušování psů z disciplín stanovených pro určitý stupeň cvičenosti a zásady pro hodnocení výkonu psů.

(2) Ustanovení základního řádu se vztahují na prověřování a hodnocení psů různého stáří a všech kategorií, jak v chovných stanicích, tak i u smluvních cvičitelů, při srazech, prověrkách a soutěžích organizovaných krajskými, okresními nebo oblastními kynology (dále jen "kynolog"), příp. při dalších stanovených akcích.

Čl. 2 Vysvětlení základních pojmů

(1) Tematický plán - časové a obsahové vymezení podmínek výcviku psů, specifikace náplně výcvikových a učebních osnov jednotlivých typů kurzů, stanovení metodiky a rozsahu výcviku a zkoušek; je řídícím dokumentem nejen pro výcviková střediska, ale i podkladem pro přípravu psů pro zařazení do úlohy a kategorie i mimo výcviková střediska.

(2) Cvik - úkol, úkon nebo činnost, které musí pes provádět při přezkušování v souvislosti se zařazením do úlohy a kategorie.

(3) Disciplína - soubor cviků, zaměřených na určitou specifickou činnost (poslušnost, obrana, pachové práce, speciální práce). Zpravidla je zařazena do souboru disciplín, přezkušovaných v souvislosti se zařazením psa do úlohy a kategorie.

(4) Výcvikový kurz (dále jen "kurz") - kurz, který je organizován a realizován ve výcvikovém středisku psovodů a služebních psů podle tematického plánu. Pro jednotlivé kategorie psů je určen vždy jiný typ kurzu, lišící se specializací a délkou trvání.

Rozlišujeme následující typy kurzů:

(5) Výcvikové středisko - rozumí se tím výcvikové středisko psovodů a služebních psů, jehož činnost je řízena a organizována prostřednictvím vedoucího výcvikového střediska ředitelstvím příslušné služby Policie České republiky. Je určeno k provádění výcviku psů a jejich přezkušování v jednotlivých typech kurzů podle stanovených tematických plánů.

(6) Smluvní cvičitel - příslušník Policie České republiky nebo občan, se kterým Policie České republiky uzavřela dohodu o výchově štěněte.

II. Zásady přezkušování a hodnocení

Čl. 3 Zásady přezkušování psů

(1) Psi jsou přezkušováni:

• a) za účelem zařazení psa do úlohy a kategorie,
• b) za účelem obhájení získané úlohy a kategorie,
• c) v případech stanovených v tematických plánech.

(2) Přezkušování psů se provádí podle kritérií stanovených příslušnými soubory disciplín pro jednotlivé úlohy a kategorie psů. Přezkušování štěňat se provádí podle kritérií stanovených příslušnými soubory cviků pro štěňata různého stáří.

(3) Přezkušování psů provádí příslušní kynologové, kteří přípravu psovodů a psů organizují, anebo komise ve výcvikových střediscích psovodů a služebních psů (dále jen "výcvikové středisko"). Za přezkoušení lze považovat i splnění limitu bodového zisku na krajské nebo celostátní soutěži psovodů, organizované v kalendářním roce, ve kterém by měl být pes přezkoušen.

(4) Přezkušování psů na závěr každého kurzu, provádí komise určená ředitelem příslušné služby Policie České republiky, které výcvikové středisko náleží. Provádí se v rozsahu kritérií stanovených tematickými plány pro jednotlivé typy kurzů a pro jednotlivé úlohy a kategorie psů.

(5) Zařazení do úlohy a kategorie má platnost jeden rok od přezkoušení; po uplynutí této doby musí být pes znovu přezkoušen příslušným kynologem nebo zkušební komisí.

(6) Výsledky přezkušování se zaznamenávají do "Evidenční knihy služebního psa".

Čl. 4 Zásady přezkušování štěňat

(1) Základní přezkušování se provádí:

• a) při dosažení požadovaného stáří štěněte (4,6,9,12-15 měsíců) dle stanovených disciplín tímto zkušebním řádem,
• b) při ukončení výchovy štěněte v chovné stanici nebo u smluvního cvičitele,
• c) při nástupu do kurzu, pro který je povinnost přezkoušení stanovena tematickým plánem.

(2) Přezkušování štěňat v chovných stanicích provádějí vedoucí chovných stanic, příp. jimi pověření pracovníci.

(3) Přezkušování štěňat u smluvních cvičitelů provádí kynolog, který štěně z chovné stanice převzal do evidence, a který o něm vede stanovenou dokumentaci.

(4) Vypracování vlastní stopy ve frekvenci, štěňaty předávanými z chovných stanic Policie České republiky, nepodmiňuje ukončení výchovy.

(5) Kromě úspěšného splnění cviků v jednotlivých souborech cviků a dosažení určitého hodnocení, je rozhodující pro ukončení výchovy štěněte i dosažení utlumení nežádoucích reakcí štěněte na divokou zvěř a domácí zvířata.

Čl. 5 Zásady hodnocení

(1) Na základě posouzení úrovně provedení jednotlivých cviků, souborů cviků, disciplín a souborů disciplín jsou psu přiděleny body podle příslušných tabulek bodového hodnocení.

(3) Za drobnou chybu se považuje nepřesnost v provedení cviku, která neohrožuje jeho splnění. Postihuje se ztrátou 1-2 bodů.

Za drobnou chybu se považují následující nepřesnosti a nedostatky:

• provedení cviku pomalu, neochotně nebo nepřesně,
• opakovaní povelu nebo posunku,
• předbíhání, zaostávání, odbíhání do stran (snížená ovladatelnost),
• projevy nežádoucího dynamického stereotypu (např. vyrážení, změna polohy atd.),
• popocházení nebo plížení do vzdálenosti 1 m,
• dotyk překážky při jejím překonávání,
• těžké překonání překážky, - nedoskočení při překonání jámy,
• nezastavení po překonání jámy,
• seskok při sestupu po žebříku v jeho dolní polovině,
• upuštění předmětu (aportu) a opětovné uchopení,
• nepuštění předmětu (aportu) na povel,
• nepředsednutí po přinesení předmětu (aportu),
• překusování předmětu (aportu),
• nedokonalé štěkání,
• změna polohy při štěkání,
• malé vybočení a nedodržení vzdálenosti při vysílání,
• nehlášení nalezení předmětu na stopě zvednutím ruky psovoda.

(4) Za hrubou chybu se považuje nepřesnost v provedení cviku, která ohrožuje jeho splnění. Postihuje se ztrátou 3-5 bodů. Považují se za ni následující nepřesnosti a nedostatky:

• výrazné předbíhání, zaostávání nebo odbíhání do stran (snížená ovladatelnost),
• nesplnění stanovené polohy (neprovedení cviku při souboru cviků),
• jednotlivé nevýrazné štěkání,
• upuštění předmětu (aportu) bez povelu a jeho následné neuchopení,
• pád nebo seskok při sestupu po žebříku v jeho horní polovině,
• překonání překážky nebo žebříku pouze jedním směrem,
• velké vybočení a nedodržení vzdálenosti při vysílání,
• změna polohy při odložení,
• popocházení nebo plížení do vzdálenosti větší než 1 m,
• silná (pasivní nebo aktivní) reakce na střelbu; pes ale neuteče,
• hlasité a časté používání povelů (revír) při obranných pracech,
• odbíhání od pomocníka do vzdálenosti max. 10 m.

(5) Ovlivňování psa psovodem, příp. jinou osobou, např. používáním pomocných povelů a posunků, není při provádění cviků dovoleno. Oslovení psa jménem je povoleno jen v případě, kdy je třeba soustředit jeho pozornost na provedení daného cviku.

(6) Při provádění cviků (souborů cviků a disciplín), přezkušovaných v základním kurzu, anebo v kurzu pro mladé psy, je s ohledem na specifičnost těchto typů kurzů, povoleno používat současně povel i posunek, aniž to ovlivní bodové hodnocení.

Čl. 6 Zařazování psů do úlohy a kategorie

(1) Zařazením psa do určité úlohy a kategorie se vyjadřuje stupeň cvičenosti psa, jeho schopnosti a upotřebitelnost při výkonu služby; na základě úlohy je pes zařazen do příslušné kategorie. Zařazení do určité úlohy (kategorie) je rovněž podmíněno dosažením určitého bodového hodnocení v rámci přezkušování ze souboru disciplín, stanoveného pro danou úlohu.

(2) Rozlišujeme následující kategorie psů:

(3) Rozdělení psů podle jednotlivých úloh a kategorií, stručnou charakteristiku jednotlivých úloh a přehled používaných zkratek znázorňuje následující tabulka:

(4) Zařazení psa do určité úlohy a kategorie je podmíněno složením stanovené zkoušky, t.j. dosažením výsledné známky nejméně "uspokojivý", což znamená zisk minimálně 60% bodů z možného bodového zisku (hlídkoví psi musí navíc dosáhnout v disciplínách obrany minimálně 70 % bodů z možného bodového zisku).

(5) Nesplní-li pes kritéria pro zařazení do úlohy a kategorie stanovené tematickým plánem, je zařazen do úlohy a kategorie, pro kterou úspěšně zkoušku složil. Prokáže-li pes vyšší schopnosti, než stanovují kritéria pro zařazení do dané úlohy a kategorie, lze psa zařadit do vyšší úlohy v dané kategorii nebo do úlohy ve vyšší kategorii, příp. mu může být přidělena značka speciálního použití.

(6) Při přezkušování psů z pachových disciplín, je psu umožněno vypracovat náhradní stopu, pokud v této disciplíně neuspěl.

(7) Změnu zařazení psa do určité úlohy nebo kategorie lze provést pouze na základě jeho přezkoušení.

(8) Pes, který při přezkušování projeví silnou bázlivou reakci na výstřely, nemůže být zařazen do žádné úlohy a kategorie; není vhodný pro výkon služby a musí být vyřazen z evidence.

Čl. 7 Značka speciálního použití

(1) Značka speciálního použití se přiděluje psům, zařazeným do kategorie hlídkový pes nebo pátrací pes, podle jejich specializace, a to takto:

(2) Podmínkou pro přidělení značky speciálního použití musí být dosažení 100% bodového zisku. V průběhu výcviku a výkonu služby v období před přezkoušením musí pes vykazovat velmi nízký počet omylů při provádění jednotlivých cviků.

(3) Značku speciálního použití lze rozšířit nebo změnit na základě přezkoušení. Záznam o novém přezkoušení za tímto účelem se provádí do evidenční knížky, přičemž se značka speciálního použití vyznačí na titulní stránce evidenční knihy.

Čl. 8 Materiální a technické zabezpečení

(1) Výstroj psa - při každém přezkušování musí být pes (štěně) řádně ustrojen. Pro přezkušování jednotlivých souborů disciplín (disciplín a cviků) se používá předepsaná výstroj, která může být zpřesněna vždy před každým přezkušováním. Pod pojmem "výstroj psa" se pro potřebu tohoto zkušebního řádu rozumí:

• a) náhubek,
• b) hladký obojek (použití ostnatého obojku je nepřípustné),
• c) krátké vodítko, d) stopovací šňůra,
• e) stopovací postroj,
• f) další speciální součásti výstroje pro psy specialisty.

(2) Ostatním materiálním zabezpečením se v tomto zkušebním řádu rozumí:

• určený dopravní prostředek,
• případná spojovací technika,
• pistole nebo samopal s cvičnou municí (1 ks),
• ochranný rukáv (1x FRABO, 1x VEGA SPORT),
• ochranný oděv,
• materiál pro přezkušování speciálních disciplín,
• úvazný kolík (1 ks),
• úvazný řetěz (1 ks).

(3) Vybavení psovodů je upřesňováno dle klimatických podmínek a způsobu prováděného přezkoušení.

III. Hodnocení štěňat

Čl. 9 Tabulky bodového hodnocení

(1) Cviky a soubory cviků, ze kterých jsou štěňata při přezkušování prověřována jsou ohodnoceny určitým počtem bodů. Jejich součet je rozhodující pro stanovení určitého stupně hodnocení. Stanovení stupně hodnocení podle získaného počtu bodů je vyjádřeno v následující tabulce:

Čl. 10 Soubory cviků

(1) Za účelem zjištění úrovně rozvinutí vloh štěňat, jsou štěňata různého stáří přezkušována z následujících souborů cviků:

• a) soubor cviků přezkušovaný u štěňat ve stáří 4 měsíců,
• b) soubor cviků přezkušovaný u štěňat ve stáří 6 měsíců,
• c) soubor cviků přezkušovaný u štěňat ve stáří 9 měsíců, d) soubor cviků přezkušovaný u štěňat ve stáří 12-15 měsíců (R - pes rozpracovaný).

(2) Přehled cviků v jednotlivých disciplínách stanovených pro přezkušování štěňat různého stáří a jejich bodové hodnocení bodové ztráty, vyjadřují tabulky v čl. 11.

Čl. 11 Soubory cviků přezkušované u štěňat a jejich hodnocení

(1) Soubor cviků přezkušovaný u štěňat ve stáří 4 měsíců:

(2) Hodnocení jednotlivých cviků:

(3) Soubor cviků přezkušovaný u štěňat ve stáří 6 měsíců:

(4) Hodnocení jednotlivých cviků:

(6) Hodnocení jednotlivých cviků:

(7) Soubor cviků přezkušovaný u štěňat ve stáří 12-15 měsíců (R - pes rozpracovaný)

 (8) Hodnocení jednotlivých cviků: