ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO SPORTOVNÍ VÝCVIK PSŮ V ČR
SchH/VPG

Českomoravská kynologická unie

OBSAH:

• Všeobecná část:
• Platnost
• Všeobecné zásady
• Zkouškové období
• Organizace zkoušek / vedoucí zkoušek
• Rozhodčí
• Účastník zkoušek
• Podmínky účasti
• Prověrka chování psa k cizí osobě
• Hodnocení
• Diskvalifikace
• Vyhodnocení
• Výkonnostní průkaz psa
• Povinné ručení
• Sportovní komisař
• Práce figuranta
• Zvláštní ustanovení
• Zkouška BH (doprovodného psa)
• Zkouška SchH/VPG A (poslušnost, obrana)
• Stopařská zkouška FPr 1, 2, 3
• Zkouška SchH/VPG 1 (všestranná)
• Zkouška SchH/VPG 2 (všestranná)
• Zkouška SchH/VPG 3 (všestranná)
• Zkouška FH 1 (psa stopaře 1. stupně)
• Zkouška FH 2 (psa stopaře 2. stupně)
• Nákres

VŠEOBECNÁ ČÁST

Platnost

Tento zkušební řád obsahuje vybrané zkoušky národního zkušebního řádu německého kynologického svazu (VDH). Je vydáván za účelem obohacení zkouškové činnosti sportovní kynologie ČR a pro případné využití chovatelskými kluby ČKS.

Vstupuje v platnost dne 1. 1. 2006. Jeho vydavatelem a garantem je Český kynologický svaz. Od uvedeného data nahrazuje zkušební řád ČKNO, který se tímto ruší. V postupových stupních zkoušek na něj přímo navazuje.

Všeobecné zásady

Zkouškové akce a soutěže mají sloužit dvěma cílům. Na jedné straně složením zkoušky prokazují jednotliví psi způsobilost pro současný účel svého použití, na druhé straně pak v řízeném chovu mají zkoušky přispívat k zachování, případně ke zvyšování zdraví a výkonnosti psů, ve smyslu pracovních schopností od jedné ke druhé generaci. Složení zkoušky platí také jako důkaz chovné způsobilosti psa. Všechny zkouškové akce ve vztahu ke svému provádění i chování účastníků podléhají všeobecným sportovním zásadám.

Obsah zkušebního řádu je pro všechny účastníky závazný. Všichni účastníci musí plnit stejné výkonnostní podmínky. Pořádání zkoušek musí odpovídat celému stupni zkoušky. V rámci jedné akce platí úspěšné složení celého stupně zkoušky jako výkonnostní značka. Výkonnostní značky jsou uznávány všemi kynologickými subjekty v ČR v rámci ČMKU.

Zkouškové období

Zkoušky mohou být organizovány v průběhu celého roku, mimo měsíce prosince, ledna a února, pokud to dovolí povětrnostní podmínky a není ohrožena bezpečnost a zdraví lidí i zvířat. Jinak musí být zkoušky odloženy. Rozhodnutí přísluší rozhodčímu z výkonu. Závody bez zápisu výcvikové značky v oddílu B a C smějí být organizovány po celý rok.

Zkoušky lze konat jen ve dnech pracovního klidu nebo pracovního volna. Tato zásada se nevztahuje na akce pořádané v rámci kynologických táborů nebo soustředění, za předpokladu, že delegující orgán má možnost pro tuto akci zajistit rozhodčího.

Organizace zkoušek / vedoucí zkoušek

Zkouškové akce se konají dle pokynů, které vydává ČKS a MSKS. V těchto pokynech jsou stanoveny termíny i obsah žádostí o konání zkouškových akcí, jakož i dokumenty, které se při hlášení, průběhu a ukončení akcí zpracovávají.

Pořadatelem akce může být pouze právní subjekt, začleněný do ČKS nebo MSKS (ZKO, chovatelský klub), který akci organizuje a zajišťuje.

Akcí se mohou zúčastnit psovodi:

• a) občané ČR - členové organizací a svazů začleněných do ČMKU
• b) občané jiných států - členové zahraničních organizací a svazů začleněných do FCI.

Členství nutno prokázat před zahájením akce platným členským průkazem. Za účast na akci vybírá pořadatel na úhradu nákladů startovné, jehož výši sám stanoví.

Každá akce se zahajuje nástupem všech účastníků. Rozhodčí zde vyhlašuje harmonogram akce, pro který se rozhodl po domluvě s vedoucím. Rovněž i ukončení akce se provádí nástupem všech účastníků, při kterém rozhodčí provede její vyhodnocení.

Při nezajištění odpovídajících cvičebních prostorů, nářadí, pomůcek nebo pomocníků pořadatelem dle zkušebního řádu, rozhodčí posuzování daného stupně zkoušek ukončí, případně je nezahájí.

Za organizační část zkouškové akce je odpovědný vedoucí zkoušek. Plní, kontroluje a dohlíží na všechny potřebné práce k přípravě a pořádání zkouškové akce. Musí zabezpečit nerušený průběh akce a po celou dobu pořádání zkoušek být k dispozici rozhodčímu. Vedoucí zkoušek nesmí předvádět psa nebo plnit jiné funkce.

Povinnosti vedoucího zkoušek:

• zajistit všechny souhlasy k pořádání zkoušek − připravit termín zkoušek a v dané lhůtě zažádat o delegaci rozhodčího
•  připravit a mít k dispozici odpovídající terény pro kladení stop
• připravit a mít k dispozici potřebné pomůcky, pomocníky, pořadatele, kladeče stop a figuranty
• připravit všechny písemné doklady ke zkouškám (výsledkovou listinu účastníků, členské průkazy psovodů)
• připravit výkonnostní průkazy psů, průkazy původu psů, očkovací průkazy psů a pokud je to potřeba, také doklad zákonného pojištění odpovědnosti

Vedoucí zkoušek musí nejméně 3 týdny před akcí sdělit rozhodčímu místo a začátek akce, popis příjezdu, druhy zkoušek a počty přihlášených psů. Pokud toto opomene, má delegovaný rozhodčí právo od svého závazku odstoupit.

Figuranti a kladeči cizích stop nesmějí na akcích vystupovat jako psovodi a nesmějí provádět funkce pro své psy nebo pro psy členů rodiny (viz odst. Rozhodčí).

Rozhodčí

K posuzování akcí dle tohoto zkušebního řádu jsou rozhodčí delegováni ČKS a MSKS. Tyto svazy též určují termíny a způsob delegace, její změny a odvolání, zrušení nebo přeložení akce. Při delegaci více rozhodčích na jednu akci je určován jeden jako hlavní rozhodčí.

Jeden rozhodčí smí v jeden den posoudit nejvíce 30 jednotlivých oddílů. Zkoušky odpovídají následujícím počtům oddílů:

 
Pro pořádání velkých akcí mohou být stanoveny zvláštní předpisy. Rozhodčí nesmí posuzovat na akci svého psa, rovněž i psy v držení členů rodiny. Za rodinu se pro tyto účely považují manžel nebo druh, děti, rodiče a případně další osoby, žijící s rozhodčím ve společné domácnosti. Z tohoto ustanovení jsou vyjmuty výběrové soutěže a mistrovství, na které je rozhodčí delegován ČKS nebo MSKS. Rozhodčí nesmí svým chováním práci psů rušit ani ovlivňovat.

Rozhodčí zodpovídá za přesné dodržování ustanovení platného zkušebního řádu. Je oprávněn zkoušku ukončit, není-li dodržován zkušební řád či nejsou-li dodržovány jeho pokyny. V tomto případě zašle zprávu delegujícímu orgánu.

Rozhodnutí rozhodčího je konečné a nenapadnutelné. Jakákoliv kritika jeho posudku může mít za následek vykázání z prostoru kynologické akce, případně disciplinární řízení. V odůvodněných případech stížnost (protest), která se netýká vlastního posudku, ale porušení ustanovení zkušebního řádu rozhodčím, musí být jím řešena přímo v průběhu akce. Nedojde-li ke shodě, je podána delegujícímu orgánu písemnou formou do osmi dnů podepsanou rozhodčím, stěžovatelem a dalším svědkem prostřednictvím vedoucího zkoušek. Rozhodnutí o stížnosti přísluší výcvikové komisi ČKS, MSKS.

Nad stanovený nejvyšší počet účastníků (psů) na akci může výjimečně být připuštěna účast jednoho národního rozhodčího (z výkonu nebo exteriéru) s jedním psem.

Rozhodčí může působit jako kladeč cizích stop, nikoliv jako figurant.

Rozhodčí smí posoudit jen psovody se psy k akci včas přihlášené, kteří se zúčastnili zahájení akce, u nichž se kontrolou předem přesvědčil o platnosti členských průkazů.

Rozhodčí má právo po dohodě s psovodem a vedoucím zkoušek dále již neposuzovat další oddíl zkoušky u psa, který v předchozím oddílu nedosáhl potřebný počet bodů k zadání výcvikové značky (neplatí při soutěžích).

Pořadatel má povinnost uhradit delegovaným rozhodčím, případně i určeným pomocníkům, náležitosti podle směrnic (posuzovné, stravné, jízdné) a to i v případě, kdy došlo k odvolání akce v době jejího zahájení nebo rozhodčí nebyli o jejím odvolání informováni.

Účastník zkoušek

Účastník zkoušek je povinen dodržet stanovený termín uzávěrky přihlášek. Podáním přihlášky se účastník zavazuje k úhradě startovného. Nemůže-li se z jakéhokoliv důvodu dostavit, musí toto neprodleně sdělit vedoucímu zkoušek. Každý účastník musí dodržovat pravidla veterinární ochrany a ochrany zvířat, platící v místě konání akce. Každý účastník se musí podřídit pokynům rozhodčího a vedoucího zkoušek. Účastník zkoušek musí svého psa předvádět bezzávadným sportovním způsobem. Konec zkoušky je dán vyhlášením výsledků (rozdílením cen) a předáním dokladů.

Rozhodčí je oprávněn, i proti názoru psovoda, vyloučit ze zkoušky psa zraněného nebo ve svých výkonech omezeného. V tomto případě následuje do výkonnostního průkazu psa zápis "nedostatečně - ukončení pro zranění". Pokud psovod sám se psem dále nepokračuje pro viditelné zranění nebo předloží dosvědčující veterinární potvrzení, následuje zápis "ukončení pro zranění". Při nesportovním chování, přestupcích proti zkušebnímu řádu, proti pravidlům ochrany zvířat či dobrých mravů je rozhodčí oprávněn diskvalifikovat psovoda z akce. V každém případě je nutno takové předčasné ukončení zkoušky se zdůvodněním poznamenat do výkonnostního průkazu psa. Dosud získané body se nezadávají.

V průběhu celé zkoušky musí mít psovod u sebe vodítko na psa, který je neupoutaný. To zároveň vyžaduje, aby pes neustále nosil jednoduchý, jednořadý, volně přiléhající řetízkový obojek, který není nastaven na stahování. Jiné, případně přídavné obojky (kožené, proti klíšťatům a jiné) nejsou v průběhu zkoušky dovoleny. Vodítko může být nošeno skrytě nebo zavěšené z levého ramene na pravý bok. Zvukové pokyny jsou normálně vyslovované, krátké povely. Mohou být vyslovovány v jakémkoliv jazyce, pro jednu a tutéž požadovanou činnost musí být ale stejné.

Pokud se v jednom stupni zkoušek zúčastní více účastníků, je o jejich pořadí rozhodnuto losem.

Psovod se psem podává rozhodčímu hlášení při nástupu ke každému oddílu zkoušek a při jeho ukončení. Výjimku tvoří jen zahájení oddílu C.

Psovod hlásí v základním postoji rozhodčímu jméno své i psa a připravenost k zahájení nebo ukončení oddílu.

Podmínky účasti

V den konání zkoušek musí mít pes ukončený předepsaný věk.

 Psovod se může v jeden den zúčastnit pouze jedné zkouškové akce. Na jedné zkouškové akci může jeden psovod předvádět nejvíce dva psy. V jeden den může být jeden pes předváděn pouze na jednu zkoušku. Každý stupeň zkoušky může být libovolně opakován. Zkoušky FPr 1-3, SchH/VPG 1-3, FH 1-2 se skládají od nejnižšího stupně k vyššímu (1 až výše ).

K vyššímu stupni zkoušky může být pes, s ohledem na svůj věk, předveden po úspěšně složené nižší zkoušce. U zkoušek SchH/ VPG se pro postup k vyšší zkoušce 2-3 vyžaduje v oddíle „C“ dosažení minimálně 80 bodů v nižší zkoušce. Po úspěšně složeném stupni zkoušky může být pes předveden na zkoušku stejného nebo vyššího, nikoliv však nižšího stupně. Háravé feny jsou připuštěny ke všem zkouškovým akcím, musí však být drženy odděleně od ostatních účastníků zkoušek. K přezkušování nastupují v oddíle A dle časového plánu, v ostatních oddílech jako poslední na závěr zkouškové akce. Březí a kojící feny nejsou ke zkouškám připuštěny. Nemocná a z nákazy podezřelá zvířata jsou ze všech zkouškových akcí vyloučena. Nejnižší počet psů na jedné zkouškové akci je stanoven na 5. Ke zkouškám mohou nastoupit psi všech plemen i bez PP. Pes musí být schopný po tělesné i povahové stránce splnit veškeré požadavky příslušné zkoušky zkušebního řádu.

Z účasti jsou vyloučeni psi s kupírovanýma ušima.

Prověrka chování psa k cizí osobě

Při začátku každé zkoušky podrobuje rozhodčí psa prověrce chování k cizí osobě. Součástí prověrky "chování psa k cizí osobě" je i prověření jeho identity (kontrola tetovacího čísla, čipu, atd.).

Vlastníci čipovaných psů musí zajistit možnost identifikace. Psi, kteří při prověrce chování k cizí osobě neobstojí, jsou z účasti na zkoušce vyloučeni, popřípadě diskvalifikováni.

Z tohoto důvodu sleduje rozhodčí chování psa k cizí osobě po celou dobu zkoušky. Při zjištění povahové slabosti je rozhodčí povinen takového psa ihned diskvalifikovat.

Diskvalifikace s uvedením povahové slabosti musí být zaznamenána ve výkonnostním průkazu psa.

Provádění prověrky chování psa k cizí osobě:

1. Prověrka se provádí v běžném prostředí, bez mimořádných rušivých vlivů, na místě pro psa neutrálním.
2. Zúčastnění psi jsou rozhodčímu předváděni jednotlivě.
3. Pes je předváděn upoutaný na obvyklém vodítku. Vodítko je drženo volně.
4. Rozhodčí se musí zdržovat jakýchkoliv dráždivých pohybů. Dotknouti se psa mu není dovoleno.

Posuzování:

• a) kladné chování psa: pes se při prověrce chová neutrálně, sebevědomě, jistě, pozorně, temperamentně, nebojácně
• b) přípustné chování psa: pes se chová trochu těkavě, lehce podrážděně, lehce nejistě, tito psi mohou být připuštěni ke zkoušce, musí být ale v jejím průběhu sledováni.
• c) záporné chování psa, případná povahová slabost: pes se chová bázlivě, nejistě, plaše, reaguje na střelbu, je nezvladatelný, kousavý, útočný (diskvalifikace).

Hodnocení

Hodnocení předváděných výkonů se provádí známkami a body. Známka a k ní přináležející body musí odpovídat předvedeným cvikům.

Bodová tabulka

Procentní propočet:

Při celkovém hodnocení oddílů mohou být zadávány pouze celé body. Naproti tomu u jednotlivých cviků se může hodnotit půlbody. Pokud konečný součet oddílů nevykazuje početně celé body, je dle celkového dojmu příslušného oddílu zaokrouhlen nahoru neb dolu.

Při rovnosti bodů rozhoduje vyšší počet bodů v oddíle C. Pokud i tyto body jsou stejné, rozhoduje vyšší počet bodů v oddíle B. Výsledky, které jsou shodné ve všech třech oddílech, jsou řazeny rovným dílem.

Diskvalifikace

1) Celková diskvalifikace.

• a) Opustí-li pes v průběhu zkoušky psovoda a nepřijde-li ani na třetí povel.
• b) Když pes v průběhu zkoušky napadne a kousne jakoukoliv osobu, psa nebo kousne figuranta mimo ochranný rukáv.
• c) Při nesportovním chování psovoda, přestupku proti zkušebnímu řádu, proti pravidlům na ochranu zvířat či proti dobrým mravům.

Při celkové diskvalifikaci se do této doby získané body odebírají. Do výkonnostního průkazu se nepíše ani známka ani body, ale napíše se záznam o diskvalifikaci.

2) Diskvalifikace částečná.

• a) Neodevzdání aportu nebo až po použití fyzického působení.
• b) Pes při obraně selže
• c) Pes po opětovném vyslání k maketě vůbec nevyběhne nebo nezůstane u figuranta.
• d) Pes se vzdálí v jakékoli části od figuranta na více než 10 kroků nebo psovod použije k setrvání u figuranta jakéhokoliv ovlivnění (hlasové, pokynové, pohyb tělem nebo jeho částí, atp.)
• e) Pes se v maketě zakousne a drží do příchodu psovoda, nepustí ani na povel pro odvolání nebo pustí až po použití jakéhokoliv povelu.
• f) Pes u cviku pokus o útěk figuranta
  •  Provede zadržení jen při použití povelu psovoda
  •  Vyrazí před pohybem figuranta a napadne jej
  •  Nezadrží figuranta do vzdálenosti 20 kroků
• g) Pes nepustí figuranta ani na druhý dodatečný zvukový povel nebo pustí až na další jakékoliv působení psovoda na psa.
• h) Pes po puštění napadne a drží, po pěti vteřinách je diskvalifikován a to i v případě, že pustí po jakémkoliv působení psovoda.
• i) Pes při zadním doprovodu napadne figuranta před zahájením cviku přepad při doprovodu.
• j) Pes při zadním doprovodu předejde psovoda tak, že jeho blízkost u figuranta znamená prakticky znemožnění plnohodnotného útoku figuranta.

Odebírají se do této doby získané body příslušného oddílu a do výkonnostního průkazu psa se napíše nehodnocen v příslušném oddíle. Body získané v dalších oddílech se zapíší.

Vyhodnocení

Zkouška platí jako úspěšná, když pes dosáhne v každém oddíle stupně zkoušky minimálně 70 % možných bodů

Výkonnostní průkaz psa

Výkonnostní průkaz psa je povinný pro každého zúčastněného psa s PP. Jeho vydání provádí pověřené orgány ČMKÚ. Musí být zřejmé, že pro jednoho psa byl vystaven jen jeden výkonnostní průkaz. Každý výsledek zkoušky se zapisuje do výkonnostního průkazu psa, který podepisuje a kontroluje rozhodčí a rovněž vedoucí zkoušek. Pro psy bez PP je povinné „potvrzení o vykonaných zkouškách“ do kterého se zapisují jen zkoušky úspěšně složené.

Povinné ručení

Majitel psa zodpovídá za škody na osobách, věcech a majetku, které byly způsobeny jeho psem. Za případné úrazy a škody způsobené psem během zkoušky ručí psovod. Pokyny vydané rozhodčím nebo pořadatelem psovod plní dobrovolně a na vlastní nebezpečí.

Očkovací průkaz s vyznačením úředně nařízeného očkování je psovod povinen předložit před začátkem zkoušek.

Sportovní komisař

Tyto může delegovat ČKS či MSKS – výcviková komise pro kontrolu provádění zkouškových akcí. K tomuto účelu jsou pověřeny odborně způsobilé osoby, jejichž úkolem je kontrolovat dodržování zkušebního řádu a řádný průběh zkoušek.

Práce figuranta

A) Předpoklady pro provádění figurantské práce v oddílu "C"

1. Dbát směrnic týkajících se figurantské práce, uvedené ve zkušebním řádě.
2. V den zkoušek se stává figurant v oddílu "C" asistentem rozhodčího.
3. S ohledem na osobní jistotu, i z důvodů bezpečnostně právních, musí být figurant při výcviku, jakož i při zkouškách a soutěžích, vždy vybaven ochranným oblekem (kalhotami, rukávem, případně vestou, suspenzorem a rukavicemi).
4. Obuv figuranta musí odpovídat povětrnostním a půdním podmínkám, musí být pevná a neklouzavá.
5. Před zahájením oddílu "C" je figurant poučen rozhodčím. Svou činnost provádí dle pokynů rozhodčího.
6. Při odzbrojování - prohlídce se figurant řídí pokyny psovoda, pokud je toto vyžadováno zkušebním řádem. Na začátku bočního nebo zadního doprovodu, musí umožnit psovodovi se psem zaujmutí základního postoje.
7. Při zkouškách může být pracováno s jedním figurantem. Při akcích přesahujících rámec kraje, jako jsou výběrové soutěže, mistrovství, atd. musí být vždy použito dvou figurantů.

B) Základní pravidla figurantské práce při zkouškách

1. Všeobecně :
V rámci zkoušek má být rozhodčím posouzen stav vycvičenosti a dle možnosti i kvalita předváděného psa (kupř. pudové vlohy, sebejistota, odolnost a ovladatelnost). Rozhodčí v průběhu zkoušek může objektivně posoudit to, co zvukově nebo pohybově zjistí.

Tento aspekt, především ale skutečnost sportovního charakteru zkoušek (t.j. dle možnosti stejné podmínky pro všechny účastníky), vyžaduje, aby figurantská práce vytvářela pro rozhodčího široký jednostranný obraz.

Nesmí být proto ponecháno na libovůli figuranta, jak bude oddíl "C" předvádět. Tím více musí dodržovat řadu pravidel. Při zkouškách rozhodčí posuzuje v rámci jednotlivých výkonů nejdůležitější kriteria oddílu "C". To jsou pudové vlohy, sebejistota, schopnost zatížení organizmu a ovladatelnost. Z tohoto důvodu je třeba též hodnotit kvalitu zákusu předvedeného psa. Proto také musí pes, u něhož má být hodnocena kvalita zákusu, dostat možnost se dobře zakousnout nebo má-li být hodnocena schopnost zatížení organismu psa, aby "zatížení" bylo vyvoláno odpovídajícím nástupem figuranta. Vyvinutí mimořádné snahy o udržení stejně prováděné figurantské práce všem je předpokladem možnosti dobrého posouzení.

2. "Vystavení a vyštěkání" (stupně zkoušek 1 - 3).
Figurant stojí, pro psovoda a psa neviděn, v příslušném úkrytu, s lehce pokrčenou paží v ochranném rukávu. Nehýbá se, ani nezaujímá pro psa dráždivý postoj.

Ochranný rukáv mu slouží k ochraně těla. Při "vystavení a vyštěkání" pozoruje figurant psa, jakékoliv dráždivé či pomocné pohyby jsou nepřípustné. Obušek drží bokem, směrem dolů. Na nárazy nebo zákusy psa, nesmí být reagováno obrannými pohyby.

3. "Pokus o útěk figuranta" (stupně zkoušek 1 - 3).
Po cviku "vystavení a vyštěkání", na pokyn psovoda vychází figurant normálním krokem z úkrytu a postaví se na místo určené rozhodčím (označené východiště útoku). Postoj figuranta musí dát psovodovi možnost odložit psa ve vzdálenosti pěti kroků na příslušném místě, bočně směrem k jeho rukávu. Pro psovoda musí být zřejmý směr útěku. Na pokyn rozhodčího se dá figurant okamžitě do rychlého běhu přímým směrem, aniž by utíkal přehnaně rychle či nekontrolovaně. Nepohybuje ani dodatečně rukávem, pes si musí sám najít optimální možnost zákusu. V žádném případě se figurant během útěku neobrací ke psu, toho může pozorovat jen úkosem. Neodtahuje rukáv. Po té, co se pes zakousne, běží dál, ochranný rukáv si těsně přitáhne k tělu.

Vzdálenost útěku je stanovena rozhodčím. Figurant se zastaví na pokyn rozhodčího. Jestliže je figurantem prováděn útěk odpovídající dynamikou, má rozhodčí optimální možnosti k posuzování. Jakékoliv pomocné pohyby figuranta, jako přehnané nabízení ochranného rukávu před zákusem, výhrůžná zvolání či údery obuškem o kalhoty před nebo v průběhu útěku, povolování rukávu po zákusu, změna rychlosti útěku, ukončení útěku bez povelu, atd., jsou nepřípustné. Ukončení cviku - viz bod 8. (platí pro všechny cviky)

4. "Obrana psa při hlídání" (stupně zkoušek 1 - 3).
Po hlídání podnikne figurant na pokyn rozhodčího útok na psa. Obušek použije k výhrůžným pohybům nad ochranným rukávem, aniž by psa uhodil. Ve stejném okamžiku, aniž by došlo k pohybům ochranným rukávem, na něj pes odpovídající silou zaútočí. Ochranný rukáv je stále držen těsně na těle. Jakmile se pes zakousne, je figurantem v pohybu přemístěn bočně a v přímém směru začíná fáze odolnosti psa. Všechny psy musí figurant přesunout do stejného směru. Rozhodčí se musí postavit tak, aby mohl u všech psů posoudit útok, odolnost, zákus, pouštění i hlídání. Tlačení psa směrem ke psovodovi je nepřípustné.

Rány obuškem jsou směrovány na stehna či záď psa. Síla těchto úderů musí být pro všechny psy stejná. První úder následuje po 4-5ti krocích, druhý úder po dalších 4 - 5ti krocích. Po druhém úderu následují další výhrůžné pohyby obuškem bez úderů.

Dobu trvání zákusu určuje rozhodčí. Na jeho pokyn se figurant zastaví a přestane se psem bojovat. Jestliže je útok na psa proveden odpovídající dynamikou, má rozhodčí optimální podmínky k posuzování. Jakékoliv pomocné pohyby figuranta, jako nabízení rukávu před zákusem, výhrůžná zvolání či údery obuškem o kalhoty před nebo v průběhu útoku, povolování rukávu po zákusu v průběhu části odolnosti, různá intenzita boje se psem i úderů, ukončení boje při nedostatku odolnosti psa bez povelu, atd., jsou nepřípustné. Ukončení cviku - viz bod 8. (platí pro všechny cviky)

5. "Doprovod zezadu" (stupně zkoušek 2 + 3).
Na pokyn psovoda jde figurant asi 30 kroků normální chůzí. Průběh doprovodu určuje rozhodčí. V průběhu doprovodu se musí figurant zdržet jakýchkoliv trhavých pohybů. Obušek i ochranný rukáv musí držet tak, aby nevytvářely pro psa dráždivý podnět. Zejména obušek musí být nesen skrytě. U všech psů jde figurant stejným rychlostním tempem.

6. "Přepad psa při doprovodu" (stupně zkoušek 2 + 3).
Na pokyn rozhodčího následuje z pohybu přepad psa figurantem. Je proveden rychlým otočením na levou nebo pravou stranu a útokem proti psu. Obuškem provádí výhružné pohyby nad ochranným rukávem, který má ve směru běhu přitisknut k tělu. Nutno se vyvarovat jakýchkoliv pohybů ochranným rukávem. Jakmile se pes zakousne, je figurantem v pohybu přesunut bočně a v přímém směru začíná fáze odolnosti psa. Všechny psy musí figurant přesouvat do stejného směru.

Rozhodčí se musí postavit tak, aby mohl u všech psů posoudit útok, odolnost, zákus, pouštění i hlídání.

Tlačení psa směrem k psovodovi je nepřípustné. Dobu trvání zákusu určuje rozhodčí. Na jeho pokyn se figurant zastaví a přestane se psem bojovat. Jestliže je útok na psa proveden odpovídající dynamikou, má rozhodčí optimální podmínky k posuzování. Jakékoliv pomocné pohyby figuranta jako úhybné pohyby nebo nabízení rukávu před zákusem, výhružná zvolání či údery obuškem o kalhoty před nebo v průběhu útoku, různá intenzita útoku, ukončení boje při nedostatku odolnosti psa bez povelu, atd., jsou nepřípustné. Ukončení cviku - viz bod 8. (platí pro všechny cviky)

7. "Útok na psa z pohybu" (stupně zkoušek 1 - 3).
Na pokyn rozhodčího opustí figurant jemu určený úkryt a projde normální krokem (u stupně zkoušky 1), během (u stupně zkoušky 2+3) příslušný prostor až k myšlené středové ose.

Dále figurant:

• přejde z normálního kroku do běhu a zaútočí čelně křikem a výhrůžnými pohyby obuškem na psovoda a psa (zkouškový stupeň 1)
•  aniž by běh přerušil, zaútočí čelně křikem a výhružnými pohyby obuškem na psovoda a psa (zkouškové stupně 2+3)

Pes musí být zachycen na ochranný rukáv, aniž by se figurant zastavil. Při setkání se psem, pokud je to potřebné, může se figurant natočit tělem tak, aby zachytil skok (útok) psa. V žádném případě nesmí být pes obíháván. Jakmile se pes zakousne, je figurantem přesunut bočně a v přímém směru začíná fáze odolnosti psa.

Každopádně nesmí dojít k převrácení psa. Všechny psy musí figurant přesunout do stejného směru. Rozhodčí se musí postavit tak, aby mohl u všech psů posoudit útok, odolnost, zákus, pouštění i hlídání. Tlačení psa směrem k psovodovi je nepřípustné. Dobu trvání zákusu určuje rozhodčí. Na jeho pokyn se figurant zastaví a přestane se psem bojovat. Jestliže je útok na psa proveden odpovídající dynamikou, má rozhodčí optimální podmínky k posuzování. Jakékoliv pomocné pohyby figuranta, jako změna tempa útoku, převzetí psa na ochranný rukáv v zastavení, úhybné pohyby před zákusem, oběhnutí psa, nabídnutí rukávu před zákusem, povolování rukávu po zákusu, různá intenzita bojovnosti, ukončení boje při nedostatku bojovnosti psa bez povelu, atd., jsou nepřípustné. Ukončení cviku - viz bod 8. (platí pro všechny cviky)

8. Ukončení cviku
(platí pro všechny cviky). Ukončení všech cviků obrany je nutno provádět tak, aby mohl rozhodčí pozorovat způsob zákusu, pouštění i hlídání. Po ukončení cviku obrany musí odpor proti psovi ustat, figurant se přestane pohybovat, aniž by zřetelně uvolnil ochranný rukáv. Tento není ohnut směrem vzhůru, ale zůstává držen tak, jak byl v předchozím cviku. Obušek je držen směrem dolů, bočně podél těla, aby nebyl pro psa viditelný. Za účelem pouštění nesmí být figurantem prováděny žádné pomocné postoje. Po puštění udržuje figurant se psem zrakový kontakt, jakékoliv dráždivé či pomocné postoje různých druhů jsou nepřípustné. Aby mohl být udržen zrakový kontakt
při zastavení, může se figurant k pohybujícímu se psu pomalu, netrhavými pohyby otáčet.

9. Nejistota a selhání psa.
Na psa, který při cvicích obrany nezakousne nebo zákus uvolní a pustí, je figurantem dále útočeno, dokud cvik není rozhodčím ukončen. V této situaci nesmí figurant v žádném případě poskytovat psu pomoc nebo sám cvik ukončit.

Psi, kteří nechtějí pouštět, nesmí být k tomuto donucováni držením obušku v příslušné pozici nebo jeho pohybováním. Psi, kteří při hlídání mají snahu figuranta opustit, nesmí být jím lákáni dráždivými pohyby k setrvání. Při všech cvicích a jejich částech se musí vždy figurant chovat aktivně dle požadavků zkušebního řádu. Pokud při hlídání pes do figuranta narazí nebo jej kousne, je nutno se zdržet jakýchkoliv obranných pohybů.

Zvláštní ustanovení

1. Zkoušky úspěšně splněné do doby platnosti tohoto zkušebního řádu dle zkušebního řádu SchH (Klubu německých ovčáků ČR) se plně uznávají a musí na ně být navazováno.

2. Na žádost psovoda je přiznáván ČMKU titul "Šampión práce ČR". K tomuto je nutno získat tři CACTy nebo rezervní CACTy v průběhu dvou výcvikových období (roků) po sobě jdoucích na výcvikových akcích schválených ČMKU, z toho minimálně jedenkrát na mezinárodní, národní nebo svazové vrcholové soutěži. CACT a rezervní CACT se uděluje nejlepšímu psu nebo feně v každém plemeni s PP, kteří získají nejméně 280 bodů ve zkoušce SchH/VPG 3. Podrobné pokyny k udělování titulu a čekatelství titulu určuje ČMKU.

ZKOUŠKA BH (DOPROVODNÉHO PSA)

Dělí se na:

• Oddíl B (poslušnost)
• Oddíl D (chování psa na veřejnosti a v dopravě)

Všeobecné ustanovení

Při zkoušce BH se neprovádí přezkoušení lhostejnosti k výstřelu.

Počet účastníků (psů) při zkouškách, kde jsou skládány pouze zkoušky BH je stanoven na jednoho rozhodčího do 15 startujících. Psi, kteří v oddílu B (poslušnost) nedosáhnou alespoň 70% bodu, nebudou připuštěni ke zkoušce v dopravní ruchu a na veřejnosti. Proto zkouška začíná vždy poslušností. Zkouška v dopravním ruchu se nehodnotí body, nýbrž rozhodčí psovodovi výsledek slovně sdělí a označí do výkonnostního průkazu „obstál“ nebo „neobstál“. Zkouška je složena, když v oddíle poslušnosti je zadáno nejméně 70% bodů a ve specielní části zkoušky budou rozhodčím cviky hodnoceny jako dostačující.

Případné opakování zkoušky není termínově omezeno. Každý výsledek zkoušky je, nezávisle na úspěchu zkoušky, zapsán ve výkonnostní knížce.

BH ODDÍL „B“ (poslušnost)

Rozhodčí dává pokyn k zahájení každého cviku. Všechny ostatní výkony, jako obraty, zastavení, změna způsobu chůze, atd., se provádějí bez pokynu rozhodčího. Zvukové povely jsou uvedeny v pokynech. Nevykoná-li pes cvik nebo jeho část ani na třetí zvukový povel, není tento cvik hodnocen. Místo zvukového povelu pro přivolání může být použito jméno psa. Použití jména psa spolu se zvukovým povelem pro přivolání je hodnoceno jako druhý povel.

V základním postoji stojí pes těsně a přímo u levé nohy psovoda tak, aby lopatkou byl v úrovni kolen psovoda. Každý cvik začíná a končí základním postojem. Závěrečný základní postoj každého cviku je současně vstupním základním postojem pro následující cvik, pokud není vyžadováno přemístění psovoda se psem. Zaujetí základního postoje na začátku cviku je povoleno jen jedenkrát.

Krátká pochvala je povolena pouze po ukončení cviku, ze základního postoje. Po jejím provedení zaujímá psovod nově základní postoj. V každém případě mezi pochvalou a zahájením nového cviku musí být zachována zřetelná přestávka (cca. 3 vteřiny). Po zaujetí základního postoje následuje provádění cviku. Po nejméně 10-ti a nejvíce 15-ti krocích dává psovod psu zvukový povel k jeho provedení. Mezi předsednutím a povelem k přisednutí, jako i při příchodu psovoda k odloženému psu, musí být zachovány zřetelné přestávky (cca. 3 vteřiny). Psovod může ke svému psu přistupovat zepředu nebo zezadu.

Naskakování psa na psovoda či hraní se psem není dovoleno. Obraty provádí psovod vlevo. Při těchto cvicích se může pes k noze psovoda dostávat obcházením nebo ze předu, vždy však stejným způsobem v průběhu celé zkoušky. Po přesednutí může pes zaujmout základní postoj u nohy psovoda jeho obcházením nebo zepředu,
vždy však stejným způsobem v průběhu celé zkoušky.

1. Ovladatelnost psa na vodítku (15 bodů)

a) Zvukový povel „K noze“. Zvukový povel je psovodu povolen jen pro vykročení a změnu způsobu chůze.

b) Provedení: Psovod se psem jde k rozhodčímu, psa posadí a podá mu hlášení. Ze základního postoje musí pes na zvukový povel k noze psovoda pozorně, radostně a v přímém směru následovat. Musí se vždy nacházet u levého boku psovoda lopatkou vždy v úrovni kolen psovoda. Při zastavení musí pes samostatně, rychle a v přímém směru usednout. Na začátku cviku jde psovod se psem bez zastavení 40 až 50 kroků přímým směrem, po obratu čelem vzad a dalších 10-ti až 15-ti krocích předvede poklus a pomalou chůzi (vždy nejméně 10 kroků). Přechod z poklusu do pomalé chůze musí být proveden bez mezikroků. Jednotlivé změny způsobu chůze se musí od sebe zřetelně lišit rychlostí svého provedení. V normální chůzi se provádí nejméně po jednom obratu vpravo, vlevo a čelem vzad. V normální chůzi se provede minimálně jedno zastavení. Ke konci cviku na pokyn rozhodčího prochází psovod se psem skupinou nejméně 4 pohybujících se osob. Psovod se psem ve skupině jednu osobu zprava a jednu osobu zleva obchází a nejméně 1x se zde zastaví. Je na rozhodčím, zda si nechá cvik opakovat. Po opuštění skupiny zaujímá psovod se psem základní postoj.

c) Hodnocení: Předbíhání, vychylování psa do stran, zpožďování psa, dodatečné
zvukové povely, pomoc tělem, nepozornost, překážení nebo obtěžování psovoda psem je hodnoceno ztrátovými body.

2. Ovladatelnost psa bez vodítka (15 bodů)

Na pokyn rozhodčího psovod sedícího psa v základním postoji odepne z vodítka. Psovod si zavěsí vodítko kolem ramen nebo si ho schová do kapsy a jde se psem na volno do skupinky, kde se minimálně jednou zastaví. Po opuštění skupinky zaujme psovod krátce základní postavení a začíná předvedení chůze bez vodítka. Ostatní viz. cvik 1.

3. Odložení vsedě za pochodu (10 bodů)

a) Po jednom zvukovém povelu „K noze“, „Sedni“

b) Provedení: Psovod se psem bez vodítka vykročí ze základního postoje v přímém směru. Po deseti až patnácti krocích si pes na zvukový povel „Sedni“ rychle a v přímém směru sedne aniž by psovod přerušil či měnil způsob chůze nebo se ohlížel. Po dalších asi 30-ti krocích se psovod zastaví a ihned se otočí ke psu. Na pokyn rozhodčího jde psovod zpět a postaví se ke psu.

c) Hodnocení: Chyby v provedení, pomalé sedání, neklidné a nepozorné odložení vsedě jsou hodnoceny ztrátovými body. Jestliže si pes místo sednutí lehne nebo zůstane stát, je mu odebráno 5 bodů.

4. Odložení psa vleže s přivoláním (10 bodů)

a) Po jednom zvukovém povelu: „K noze“, „Lehni“, „Ke mně“ a „K noze“.

b) Provedení: Psovod s neupoutaným psem vykročí ze základního postoje v přímém směru. Po deseti krocích pes na zvukový povel k odložení rychle a v přímém směru ulehne, aniž by psovod přerušil či měnil způsob chůze nebo se ohlížel. Po dalších asi třiceti krocích v přímém směru se psovod zastaví a ihned se otočí ke psu. Na pokyn rozhodčího povelem „Ke mně“ nebo jménem psa si psovod přivolá psa k sobě. Pes má přiběhnout radostně, rychle a přímým směrem, těstě a přímo se posadit před psovoda. Na zvukový povel „K noze“ si pes sedá rychle a přímo vedle psovoda.

c) Hodnocení: Chyby v provedení, pomalé ulehnutí, neklidné odložení, pomalé přicházení, popřípadě otálení z příchodem, změna postoje psovoda, chyby při přesednutí a při ukončení cviku, jsou hodnoceny ztrátovými body. Jestliže si pes místo ulehnutí sedne nebo zůstane stát, je mu odebráno 5 bodů.

5. Odložení dlouhodobé (10 bodů)

a) Po jednom zvukovém povelu „Lehni“, „Sedni“.

b) Provedení: Před zahájením cviků B jiného psa, odloží psovod psa zvukovým povelem „Lehni“ na místě určeném rozhodčím, nesmí u něho nechat vodítko či jakýkoliv jiný předmět. Psovod pak odchází cvičebním prostorem, aniž by se ohlédl, nejméně 30 kroků od psa a zůstává v jeho dohledu, obrácen zády k němu klidně stát. Po dobu provádění cviků 1 až 4 jiným psem musí pes, bez ovlivňování psovodem, klidně ležet. Na pokyn rozhodčího jde psovod ke psu a postaví se k jeho pravé straně. Po asi 3 vteřinách, na pokyn rozhodčího, dává psovod psu zvukový povel „Sedni“ na který se musí pes rychle a přímo posadit.

c) Hodnocení: Neklidné chování psovoda, jakož i jiná jeho skrytá pomoc psu, neklidné odložení, případně předčasné postavení se psa při příchodu psovoda (změna polohy), je hodnoceno ztrátovými body. Pokud pes vstane nebo si sedne nebo opustí-li místo odložení více než je délka jeho těla – v cviku pes neobstál. Pes, který při cviku 1 až 5 neobdržel minimálně 70% (42 bodů), je vyloučen z dalšího pokračování zkoušky. B)

Zkouška v pouličním ruchu

Všeobecně

Následující cviky se provádějí mimo cvičiště. Rozhodčí s vedoucím zkoušek určí, kde a jak budou cviky na veřejném prostranství provedeny, (ulice, cesty nebo veřejná místa).

Veřejná doprava nesmí být narušována. Provedení této části zkoušky vyžaduje, kvůli svému obsahu, větší časovou rezervu. Požadavky na přezkoušení jednotlivých částí nesmí být pro velké množství psů zkracovány.

Body nejsou za jednotlivé cviky tohoto oddílu zadávány. Pro hodnocení psů v tomto oddílu zkoušky je rozhodující celkový dojem chování psa na veřejnosti a v dopravě.

Průběh zkoušky

1. Chování psa ke skupině osob

Na pokyn rozhodčího, psovod se psem vedeným na vodítku, přejde na určené místo v ulici. Rozhodčí je následuje. Pes má jít s psovodem ochotně u jeho levé nohy na prověšeném vodítku. K chodcům a autům se má pes chovat klidně. Při chůzi psovoda se psem protíná jejich trasu běžící osoba. Pes se má chovatklidně. Psovod se psem jdou dále do stojící skupiny nejméně šesti osob, s jednou osobou psovod promluví a pozdraví se podáním ruky. Pes si na pokyn psovoda sedne nebo lehne a chová se během krátkého rozhovoru klidně.

2. Chování psa k cyklistovi

Psovod se psem na vodítku jde podél cesty, kde je zezadu předjede cyklista, který
zvoní. Následně se cyklista obrací a jede proti psovodovi a psu. Při míjení několikrát zazvoní. Míjení probíhá tak, že pes je mezi psovodem a projíždějícím cyklistou. Pes na vodítku má ukázat lhostejnost k cyklistovi.

3. Chování psa k autům

Psovod jde se psem na vodítku kolem více stojících aut. Jedno auto je nastartováno. Mezitím jde psovod a pes dále, vedle nich zastaví auto. Řidič stáhne okénko a stojícího psovoda prosí o informaci. Přitom si pes na pokyn psovoda sedne nebo lehne. Pes se má chovat k autu i ke všem dopravním zvukům klidně.

4. Chování psa k běžci nebo jezdci na kolečkových bruslích

Psovod jde se psem na vodítku po klidné cestě. Předběhnou je minimálně dva běžci. Běžci se vzdálí a přiblíží se další běžec, který psa i psovoda oběhne a běží dále bez změny rychlosti. Pes nemusí jít přesně u nohy psovoda, musí se však nechat stojícím psovodem v době probíhání osob usměrnit do sedu nebo lehu. Je důležité, že psovod psa během pohybu osob dokáže na povel usměrnit do polohy v sedě nebo leže. Místo běžců mohou být použiti také jezdci na kolečkových bruslích.

5. Chování psa k jinému psu

Při předběhnutí a projití jiného (jednoho) psa s psovodem, se má pes chovat neutrálně. Jdoucí psovod může opakovat zvukový povel „k noze“ nebo se zastavit a psa posadit nebo položit.

6. Chování připoutaného psa na vodítku v dopravním a pouličním ruchu, chování k lidem a zvířatům

Na pokyn rozhodčího jde psovod se psem připoutaným na vodítku rušnou ulicí. Na pokyn rozhodčího upoutá psovod psa na vodítku např. k plotu, sloupu, zábradlí apod. Psovod odejde mimo dohled. Pes má stát, sedět nebo ležet. Po dobu nepřítomnosti psovoda projde kolem osoba, v boční vzdálenosti asi pět kroků od upoutaného psa. Upoutaný pes se má během nepřítomnosti psovoda chovat klidně. Kolem upoutaného psa projde další osoba se psem na vodítku (nesmí být použit agresivní pes). Odložený pes nesmí na procházejícího psa útočit. Na pokyn rozhodčího psovod odloženého psa odvede.

Poznámka

Je ponecháno na rozhodčím, zda jednotlivé cviky provede s každým psem za sebou nebo zda provede jednotlivé cviky postupně se všemi psy.

ZKOUŠKA SchH/VPG A

Nejvyšší počet bodů 200

Zkouška SchH/VPG A se skládá z oddílu B poslušnost a C obrana, podle zkoušky SchH /VPG 1. Stopa při této zkoušce není přezkušována.

STOPAŘSKÁ ZKOUŠKA FPr 1, 2, 3

Nejvyšší počet bodů 100

Stopařské zkoušky ve stupních 1 až 3 se skládají jen z oddílu A, SchH/VPG zkoušky 1 až 3.

ZKOUŠKA SchH/VPG 1

 SchH/ VPG 1 oddíl "A"

Vlastní stopa, nejméně 300 kroků dlouhá, 3 úseky, 2 lomy (cca 90 stupňů), 2 předměty psovoda, nejméně 20 minut stará, čas k vypracování 15 min. Sledování stopy 80 bodů. Předměty (10+10) 20 bodů. Celkem 100 bodů.

Všeobecná ustanovení:

Rozhodčí nebo osoba zodpovědná za úsek stop určí tvar stopy vzhledem k prostoru, který je k pokládání stop určen. Předměty, případně lomy, nemusí být na všech stopách položeny ve stejných vzdálenostech od sebe. Začátek (nášlap) stopy musí být dobře označen štítkem, který je v bezprostřední blízkosti vlevo zastrčen do země. Psovod (=kladeč stopy) ukáže předměty před pokládáním stopy rozhodčímu nebo osobě odpovědné za úsek stop. Použity mohou být pouze předměty dobře prosycené pachem (nejméně 30 min.). Psovod (=kladeč stopy) se zdrží krátce na nášlapu a jde pak normálním krokem v určeném směru. Rovněž lomy jsou kladeny normálním krokem, kterým kladeč plynule vchází do dalšího úseku. První předmět je pokládán po nejméně 100 krocích na 1. nebo 2. úsek, druhý předmět na konec stopy. Předměty musí být pokládány na stopu za chůze. Po položení posledního předmětu jde kladeč dále ještě několik kroků v přímém směru. V průběhu jedné stopy musí být pokládány rozdílné předměty (např.: kůže, textil, dřevo). Předměty mohou být nejvíce 10 cm dlouhé, 2-3 cm široké a 0,5-1 cm silné, a nesmí se svou barvou podstatně lišit od okolního terénu. Po dobu pokládání stopy musí být pes mimo dohled. Rozhodčí a doprovodné osoby se nesmí v průběhu práce psa zdržovat v prostoru, ve kterém má dvojice (psovod a pes) právo stopu vypracovávat (např. nesmí psovoda předcházet).

a) Zvukový povel: "Hledej" nebo "Stopa". Zvukový povel pro hledání je povolen na začátku stopy a po prvním předmětu.

b) Provedení: Psovod si připraví psa pro práci na stopě. Pes může hledat buď volně nebo na 10 m dlouhé šňůře. Stopovací šňůra 10 m dlouhá může být vedena přes záď psa bočně či mezi předními nebo i zadními končetinami psa. Může být upevněna přímo na obojek psa, který není nastaven na stahování nebo do místa k tomu určenému na stopovacím postroji. Povoleny jsou hrudní nebo bederní postroje, bez přídavných řemenů.

Na výzvu se hlásí psovod se svým psem v základním postoji rozhodčímu a oznámí mu, zda pes předměty zvedá nebo označuje. Před stopou, v průběhu uvádění a při celkové práci na stopě, je nutno se zdržet jakéhokoliv nátlaku na psa. Na pokyn rozhodčího je pes pomalu a klidně odveden na začátek stopy, a je na stopu uveden. Na nášlapu musí pes pach stopy usilovně, klidně a nízkým nosem navětřit. Pak musí dále se zájmem sledovat průběh stopy nízkým nosem a stejnoměrným tempem. Psovod následuje psa na konci stopovací šňůry s odstupem 10 m. Rovněž při volném sledování zachovává odstup 10 m od psa. Drží-li psovod stopovací šňůru v ruce, může být prověšena. Lomy musí pes vypracovávat s jistotou. Po jejich vypracování musí ve stejném tempu pokračovat ve sledování stopy. Jakmile pes najde předmět, musí jej bez ovlivňování psovodem ihned zvednout nebo přesvědčivě označit. Při zvedání může s ním zůstat stát nebo sedět nebo s ním přijít ke psovodovi (též střídavě). Je chybné, pokud pes se zvednutým předmětem dále na stopě pokračuje nebo si s ním lehne. Označovat může vleže, vsedě nebo ve stoje (též střídavě).

Pokud pes předmět označil, položí psovod stopovací šňůru a jde k němu. Zvednutím předmětu ukáže, že byl psem nalezen. Pak zvedne stopovací šňůru a pokračuje se psem na stejném místě ve sledování stopy. Po ukončení stopy se nalezené předměty ukazují rozhodčímu.

c) Hodnocení: Pokud je stopa vypracovávána se zájmem, stejnoměrně a přesvědčivě a pes jeví kladný vztah k jejímu vyhledávání, není rychlost postupu kritériem hodnocení. Ověřování, aniž by pes stopu opouštěl, není chybou. Chybné sledování, vysoký nos, vyprazdňování se psa, ověřování v kroužcích na lomech, dlouhé, váhavé zvedání předmětů, poskytování pomoci, označení nepoloženého předmětu je postihováno ztrátou bodů. Vzdálí-li se pes od stopy více než na délku stopovací šňůry, je jeho práce na stopě ukončena. Opustí-li pes stopu a je psovodem zadržován, je psovod vyzván rozhodčím, aby psa následoval. Není-li této výzvy uposlechnuto, je rozhodčím práce psa na stopě ukončena. Není-li do 15 min. po uvedení psa na nášlap dosaženo konce stopy, je práce psa na stopě rozhodčím rovněž ukončena. Získané body až do ukončení stopy jsou zadány. Za nezvednuté či neoznačené předměty se body nezadávají. Střídavé zvedání a označování předmětů na jedné stopě je chybné. Platí způsob nahlášený psovodem. Zvednutí nebo označení na stopě nepoloženého předmětu je hodnoceno v rámci úseku. Rozdělení bodů za sledování stopy na úsecích musí odpovídat jejich délce a stupni obtížnosti. Hodnocení jednotlivých úseků se provádí známkami a body.

Nejeví-li pes o stopu zájem (delší setrvání psa na stejném místě bez snahy o hledání stopy), může být stopa ukončena, i když se pes dosud na stopě nachází. Po čtvrtém neúspěšném uvedení psa na začátek stopy je jeho práce ukončena.

SchH/VPG 1 oddíl "B“